Kostel Nalezení sv. Štěpána

Patronem černilovského kostela je svatý Štěpán. Naši předkové drželi pouť 16. srpna, kdy se slavil svátek Nalezení (ostatků) svatého Štěpána. Jelikož jsou v tomto období žně, přesunuli naší předkové v roce 1900 pouť na třetí neděli v červenci. Výročí posvěcení (posvícení) slavíme v září v neděli před svatým Václavem.

První historická zmínka o tom, že je v Černilově kostel pochází z roku 1271. Tehdy stával dřevěný kostelík uprostřed dnešního hřbitova v místě, kde je kříž, který roku 1748 zbourali, protože již byl ve velmi špatném stavu. Podle děkanské kroniky 12. června 1752 položili základní kámen ke kostelu novému. Můžeme jej spatřit v sakristii nade dveřmi. O tři roky později v září 1755 byl posvěcen. 14. prosince 1880 však vyhořel, jak se píše v kronice, "až na holé zdi.“ Z původního zařízení se podařilo zachránit pouze sochu sv. Štěpána z roku 1766, která je uložena na faře, dvě barokní zpovědnice, které jsou v kostele a obrazy Křížové cesty (jejich torzo bylo odvezeno na biskupství). Za necelý rok se podařilo kostel dát do takového stavu, že se zde začaly opět konat bohoslužby. Během roku byla dostavěna věž. Znovu byl kostel vysvěcen 8. října 1882. Během následujících let byl postupně vybavován potřebným nábytkem a dalším zařízením.

Okolo kostela je v dnešní době park, ale vždy tomu tak nebylo. Původně vedla cesta mezi kostelem a hřbitovem. Ke změně došlo v roce 1909. Tehdy se rozhodli místní členové spolku Katolická národní jednota, že zde vybudují park. Tento park byl pojmenován: Jubilejní libosad císaře a krále Františka Josefa I. a slavnostně byl otevřen v roce 1911. V roce 1919 přibyl v tomto parku kříž, jako památka na misie, které se zde tento rok konaly. Ve třicátých letech byl kostel zvenčí opraven, poté i vně. Z této doby je současná malba a varhany. Další opravy proběhly v šedesátých létech, tehdy došlo i k úpravám interieru podle II. vatikánského koncilu.

Interier kostela můžeme rozdělit na dvě části: presbytář a loď

Presbytář je mírně vyvýšen a středem tohoto prostoru je obětní stůl. Na čelní stěně je hlavní oltář se svatostánkem z roku 1896. Ústřední postavou na něm je socha sv. Štěpána, po jeho levici stojí sv. Pavel a po pravici sv. Petr. Na obou stranách svatostánku jsou obrázky českých světců, zleva: sv. Jan Nepomucký, sv. Anežka, sv. Vojtěch, sv. Václav, sv. Ludmila a sv. Prokop. U levé zdi stojí kazatelna z roku 1898 se stříškou a obrázky čtyř evangelistů: Matouše, Marka, Lukáše a Jana a je zde i symbol víry, naděje a lásky (kříž, kotva a srdce). Před kazatelnou stojí pískovcová křtitelnice z roku 1895. V presbytáři si ještě všimneme šesti obrazů malovaných na zeď. Na čelní stěně jsou dva obrazy andělů s textem desatera a patera. Námětem bočních stěn jsou starozákonní výjevy: Abrahám obětuje Izáka, Melchidezechova oběť, příprava Izraelitů na odchod z Egypta a obraz na kterém Mojžíš žehná Izraelitům při sběru many, když putovali pouští. Nad podstropní římsou je po obvodu presbytáře nápis POCHVÁLENA A POZDRAVENA BUDIŽ NEJSVĚTĚJŠÍ SVÁTOST OLTÁŘNÍ A NEPOSKVRNĚNÉ POČETÍ NEJBLAHOSLAVENĚJŠÍ PANNY A MATKY BOŽÍ MARIE. AMEN. (Tato modlitba se modlí po mši svaté.)

Na čelních stěnách lodě kostela jsou dva oltáře z roku 1898. Na jednom je socha Pána Ježíše a obrázky sv. Cyrila a Metoděje. Na druhém je socha Panny Marie a obrázky sv. Jana Křtitele a sv. Josefa. Uprostřed levé boční zdi bývaly dveře, říkalo se jim "lejšovské." Na tomto místě je od roku 1903 tzv. Lurdská jeskyně. Vpravo jsou dveře "výravské," v jejichž výklenku je o vánocích vystaven Betlém. Po obvodu lodi jsou zavěšeny obrazy Křížové cesty a kované ramínkové svícny. Také v lodi jsou obrazy malované přímo na zeď. Jejich autor čerpal náměty v Novém zákoně: navštívení Panny Marie archandělem Gabrielem, Ježíš předává Petrovi klíče od nebeského království (v pozadí výjevu je černilovský kostel), korunovace Panny Marie po jejím nanebevzetí a kamenování sv. Štěpána. Stropní obraz představuje Ducha svatého v podobě holubice s nápisem do kruhu: SLOVO TĚLEM UČINĚNO JEST A PŘEBÝVALO MEZI NÁMI.

Na stropě u presbytáře a nad kůrem vidíme šest kruhových obrazů, na kterých hrají andělé na hudební nástroje. Pod stropní římsou je po obvodu nápis: TEBE BOHA CHVÁLÍME TEBE PÁNA VELEBÍME. TEBE VĚČNÉHO OTCE VŠECHNA ZEMĚ CTÍ. TOBĚ VŠICHNI ANDĚLOVÉ TOBĚ CHERUBOVÉ SERAFOVÉ NEUSTÁLE PROVOLÁVAJÍ SVATÝ SVATÝ PÁN BŮH ZÁSTUPŮ. PLNÁ JSOU NEBE I ZEMĚ VELEBNOSTI SLÁVY TVÉ. ALLELUJA!

V rozích za lavicemi jsou umístěny dvě sochy: sv. František a sv. Antonín. Na zadní stěně nad vchodem je do věže zapuštěn kůr s dvoumanuálovými varhanami značky Rieger z roku 1937. Kůr byl v roce 1968 rozšířen a podepřen dvěma sloupy. Pod ním jsou už zmiňované zpovědnice a dva obrazy. Na obou je Madona s Ježíškem.

Za povšimnutí stojí také okna z roku 1905 – byla zhotovena dle návrhu benediktína Pantaleona. Ti, kdo zaplatili jejich zhotovení, jsou zapsáni u spodního okraje okna. V tomto kostele se nachází také krypta, v níž byl v roce 1769 pochován zakladatel kostela Jan František Nejedlý, za něhož byla v roce 1767 postavena nová márnice.

Socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1726 stojící u chodníku ke kostelu stávala do roku 1829 před domem č. 27. (Farní budova byla postavena v roce 1897.)

Věž kostela

Šestiboká věž se vypíná do výšky necelých 40 metrů. V prostoru pod hodinami jsou dnes zavěšeny dva zvony. Větší váží 620kg, má ladění "As" a průměr 1027cm, menší má váhu 324kg, ladění "C" a průměr 800cm. Tyto zvony jsou z roku 1970. První zvon, který na věži tohoto kostela visel, byl ještě z kostelíka dřevěného a pocházel od zvonaře Tomáše z Hradce Králové, ten jej podle dochovaných zpráv ulil v roce 1500. Při požáru v roce 1880 se při pádu rozbil a jeho materiál byl použit při výrobě zvonu nového. Při přestavbě vyhořelého kostela pořídili farníci tři nové zvony. Nevíme, jakého byly ladění, ale jejich váha byla 1.141kg, 590kg a 348kg. Zvonilo se s nimi 35 let a v roce 1917 byly odebrány k vojenským účelům. Další zvony byly zavěšeny na věž v roce 1923. Byly také tři a vážily 880kg, 430kg a 280kg. (Ladění bylo F, A, C.) Tyto vydržely na věži pouhých 19 let, poté byly za II. světové války zrekvírovány.